Speciál M. Veselovského na téma majetk. narovnání
Český rozhlas 1 Radiožurnál vysílal v úterý 1. října 2013 předvolební Speciál Martina Veselovského o kultuře a církevních restitucích. 7 zástupců politických subjekt (ANO, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS, SPOZ, TOP 09) se sešlo v jednom studiu a mj. zde odpovídali na otázky, které se týkaly zákona o majetkovém vyrovnání. Přinášíme vám odpovědi respondentů týkající se tohoto tématu.
Doslovný přepis části pořadu z www.rozhlas.cz
Martin Veselovský: (...) Tím prvním tématem této předvolební debaty budou církevní restituce a tady je řekněme úvodní situace nebo nastínění té úvodní situace, co se církevních restitucí týče, od kolegyně Lucie Husárové.
Lucie Husárová: Podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi mají církve získat nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let má stát církvím vyplatit také celkem 59 miliard korun navýšených o inflaci. S blížící se předvolební kampaní začali levicoví politici, především komunisté schválený plán zpochybňovat. KSČM žádá, aby se o církevních restitucích rozhodovalo znovu, a to v referendu. Své pochybnosti o majetkovém a finančním vyrovnání přidal nedávno také prezident Miloš Zeman. Předpokládá, že povolební Poslanecká sněmovna se restitucemi bude znovu zabývat.
Martin Veselovský: Tolik Lucie Husárová (...). Tak na úvod, pánové, bych ... na úvod bych od vás chtěl v podstatě jednoduchý dotazník jako informaci pro vaše voliče, pro naše posluchače. Souhlasíte s dnešní podobou církevních restitucí, tedy nemovitosti směrem od státu k církvím v hodnotě 75 miliard korun a během 30 let 59 miliard korun navýšených o inflaci? Stačí mi zatím odpověď ano ne. Daniel Herman, KDU-ČSL.
Daniel Herman (lídr pražské kandidátky KDU-ČSL): Ano, ač neříkám, že by některé věci se mohly třeba ještě více vypilovat.
Martin Veselovský (dále jen M.V.): Vladimír Koníček, KSČM?
Vladimír Koníček (lídr kandidátky KSČM ve Zlínském kraji): Ne, nesouhlasím.
M.V.: Ivan Krejčí, ČSSD.
Ivan Krejčí (stínový ministr kultury za ČSSD): Ano, ale myslím si, že by se měla udělat debata o výši finanční náhrady.
M. V.: Budeme o tom ještě dále mluvit. Stanislav Polčák, TOP 09.
Stanislav Polčák (dvojka na pražské kandidátce TOP 09 a Starostů a nezávislých): Ano, já jsem přesvědčen, že historie je ocení.
M. V.: Radek Augustin, Strana práv občanů ZEMANOVCI.
Radek Augustin (lídr kandidátky Strany práv občanů ZEMANOVCI v Olomouckém kraji): Ano s tím, že pokud to povede k samofinancování církví.
M. V.: František Mikeš, ODS.
František Mikeš (1. náměstek ministra kultury, číslo 8 na jihočeské kandidátce ODS): Jistě ano, bylo to potřeba.
M. V.: A Martin Stropnický za hnutí ANO.
Martin Stropnický (lídr jihomoravské kandidátky za hnutí ANO): Je to pozdě a je to špatně.
M. V.: Ta odpověď zní?
Martin Stropnický: To není ano ne, viďte?
M. V.: Ta odpověď zní ne?
Martin Stropnický: V tom případě ne, ale samozřejmě, že se snad dostanu k tomu, abych to vysvětlil.
M. V.: Dobře, v programu České strany sociálně demokratické, teď se obracím na Ivana Krejčího, se píše konkrétně: Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí tak, aby náhrada byla přiměřená a skutečně spravedlivá, to je citace z vašeho programu. První otázka, co to je výrazné snížení?
Ivan Krejčí: Já si myslím, že to, co je to výrazné snížení budeme muset najít v dialogu s církví, ...
M. V.: Pardon v tom dialogu, který minulých více než 20 let probíhal a v podstatě donedávna neúspěšně?
Ivan Krejčí: Promiňte, ale v poslední době probíhala debata o církevních restitucích a jak jste si všimli, opozice byla v tomto dialogu zcela převálcována, nebyli jsme přizváni k dialogu jednak o parametrech a jednak ani o tom vyčíslení, takže si myslím, že znovu otevřít tuto debatu je pro nás zcela legitimní.
M. V.: A když říkáte otevřít debatu, znamená to zrušit ten celý zákon a vrátit to všechno na začátek?
Ivan Krejčí: Ne, to určitě ne. Já si myslím, že v základě jako, základně souhlasíme s tím, že církve bylo třeba odškodnit a že to je v pořádku, akorát se spoříme o to, o té, o tu míru a o způsob výše náhrad, které, které církev dostala, to je celé vlastně.
M. V.: To znamená, že by to nemělo být těch 59 miliard během 30 let tedy navýšených o inflaci, ale kolik? Má sociální demokracie nějaký názor na to?
Ivan Krejčí: Já myslím, že kdybysme se dostali někde na polovinu té částky, že by to bylo adekvátní.
M. V.: Vedle sedí Stanislav Polčák za TOP 09. Budete se účastnit toho případného otevření té debaty a úmyslu snížit tu částku?
Stanislav Polčák: Tak, pokud ji samozřejmě ČSSD a jiné strany otevřou na úrovni parlamentu, tak nepochybně ano, ale s tím cílem, abychom hájili to, co je i Ústavním soudem potvrzeno, že bylo správné přijatelné řešení. Já bych chtěl trošičku reagovat na to, co říkal pan kolega Krejčí. ČSSD na začátku těch debata zde byla, ale potom od toho stolu odešla a navíc ČSSD měla dostatečně možnost za doby jak Zemanovy vlády a dalších svých sociálnědemokratických tu věc vyřešit. Já jsem rád, že se to podařilo vyřešit a že byl přijat zákon, který prošel i testem ústavnosti u Ústavního soudu.
M. V.: Teď se obracím na Františka Mikeše za ODS. Od Ivana Krejčího jsme slyšeli, že podle jeho názoru opozice byla v té debatě o zákoně o církevních restitucích převálcována, že nebyla připuštěna vůbec k té debatě, k parametrům, nemá pravdu?
František Mikeš: Částečně by se dalo říct, že ano na té oficiální úrovni, na té institucionální úrovni to probíhalo v rámci koalice, ale ty diskuse probíhaly opravdu alespoň ze strany ministerstva kultury na velmi široké úrovni na různých fórech,
M. V.: A to si to sociální demokraté vymýšlejí, že k tomu nebyli přizváni?
František Mikeš: Nevymýšlejí, já znovu říkám, že na institucionální úrovni probíhala ta diskuse v rámci koalice, tam byl připravován zákon a ta koalice za něj nese zodpovědnost. A já bych tady rád připomenul, že ten zákon je o vypořádání některých křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody. To není zákon, který by se týkal jenom manipulací s majetkem nebo přesunem peněz. Církve byly v době totality poškozeny nejenom majetkově, ale tam docházelo i k hrubým křivdám osobním, takže ten zákon chce opravdu po 20 letech, protože jsme byli poslední postkomunistickou zemí, která svůj vztah k církvím neměla ještě v roce 2012 vypořádaný. Teď zaplaťpánbůh vypořádáný je.
M. V.: Říká František Mikeš za ODS. Vladimír Koníček za Komunistickou stranu Čech a Moravy. Jak se vám líbí ta argumentace ohledně nutnosti či dokonce povinnosti odškodnit za některé křivdy některé církve.
Vladimír Koníček: On Ústavní soud řekl, že je legitimní očekávání církví nějakým způsobem vyřešit to vyrovnání, ale nikdy neřekl, že má být uděláno takovým způsobem, jak bylo, protože do toho zákona byly třeba zahrnuty zábory na základě zákonu z roku 1919 a 1947, to znamená ještě před únorem 48. My tvrdíme, že ten rozsah toho vydávaného majetku je nepřiměřený.
M. V.: To znamená, že sociální demokraté by chtěli otevřít zejména tu otázku finančních náhrad, komunisté by chtěli otevřít i otázku navracení nemovitého majetku,
Vladimír Koníček: Určitě a od toho se také odvíjí ta finanční náhrada, protože nikde nikdo nezveřejnil žádný seznam majetku, za který je poskytována ta finanční náhrada. Vezměte si, že církve už mají tři čtvrtě roku na podávání žádostí. Skončí to 31. 12. A v půlce příštího roku se zjistí, že z toho 160 tisíc hektarů, o které měly požádat, požádaly třeba jenom o 16, to znamená třeba jenom o desetinu. Ve stejném poměru by se podle mě měla krátit i ta finanční částka.
M. V.: Říká Vladimír Koníček za KSČM. Martin Stropnický za hnutí ANO. Kdyby se vaše hnutí, vy sám dostali jste se do Poslanecké sněmovny a došlo by tam na debatu, zda otvírat tato dvě témata v zákoně o církevních restitucích, tak byl byste proto, co chtějí sociální demokraté a komunisté?
Martin Stropnický: Takhle, já jsem u toho byl od samýho počátku u těch debat, protože jsem působil na ministerstvu zahraničních věcí a bylo to do značné míry náplní mojí mise ve Vatikánu, kde jsem byl v letech 99 až 2002 a samozřejmě, že i v předchozím období, kdy jsem byl těch zhruba 7 měsíců ministrem kultury, takže k tomu mám relativně blízko a vedl jsem v tomto smyslu řadu jednání, byť jsme jako úřednická vláda a znova, to je zajímavé, neměli ten mandát takovouhle věc samozřejmě rozhodnout, ale jednak jsme mohli. Proč jsem řekl, že to je pozdě? Protože pro mě celý ten proces činí trošku nevěrohodným to, že ty strany, které vlastně to především ODS, které to prosadily a velmi za tím šly v těch minulých měsících, no, tak něco takového nebo vůbec přiblížení se k nějakému řešení zcela vylučovaly po dlouhá léta, to je problém, který se tlačil prostě jako sněhová závěj a politici se toho báli, protože správně věděli, že to politické body nepřináší, takže ...
M. V.: Rozumím, pane Stropnický. A teď k té mé otázce.
Martin Stropnický: Má to docela důležitou ...
M. V.: Shodl byste se s těmito dvěma stranami, se sociálními demokraty a komunisty na tom, že je potřeba to otevřít a do obou těch částí se podívat, projednat je znovu?
Martin Stropnický: Já jsem trošku skeptik v tom, že by to přineslo nějaký zlom, proto mě to mrzí, protože bych hrozně nerad vypadal jako člověk, který tomu celýmu procesu jaksi nefandí nebo že je proti tomu, aby církev byla odškodněná, aby byla samostatná, aby byla oddělena od státu. Víte, ono se na to nedá říkat ano ne, opravdu, to je strašně kompletní problém.
Martin Veselovský: Pardon, pane Stropnický, my si možná nerozumíme. Já po vás chci jednoduchou věc, představte si, že tady někde za tím rozhlasem je váš volič a vy mu máte říct, jak se ohledně církevních restitucí budete chovat jako poslanec Parlamentu České republiky, to je celé.
Martin Stropnický: Budu se snažit vyjednávat s církvemi, jestli si uvědomují, že jim výše toho odškodného, a já se domnívám, že tomu tak je, škodí?
M. V.: Že je to moc vysoké?
Martin Stropnický: Ano, samozřejmě, protože církev ne, že by měla být nutně chudá, ale měla by být asketická. A v našem, v našem typu společnosti, já věřím, že to církev poškodí, nehledě na to, že objem toho majetku a jeho správa ve mě budí určité pochybnosti, proč se s tím tak spěchalo a proč zrovna teď se to muselo udělat.
M. V.: Říká Martin Stropnický. Daniel Herman za KDUČSL, měla by být církev v podstatě chudá? Měla by být asketická?
Daniel Herman: Církev v podstatě chudá je, ale chci říci, že KDU-ČSL nebyla u tvorby finální podoby tohoto zákona, ale majetkové vyrovnání je pro stát z dlouhodobého hlediska výhodné. Je třeba si uvědomit, že těch 59 miliard je rozloženo v čase na 30 let a jenom pro posluchače, úniky na daních za jediný rok dělají 200 miliard, to znamená, podívejme se, o jakých částkách tady hovoříme. Já neříkám, že to je částka zanedbatelná, ale opravdu, když je to rozložené v čase, tak je to mnohem výhodnější, než kdyby platil zákon z roku 1948, který ty církve samozřejmě podvazoval a kdyby platil tak, jak je v té podobě, jak byl dosud, tak by to stálo minimálně přes 60 miliard.
M. V.: Tedy částka takto, jak je nakoncipovaná v současném znění zákona, ...
Daniel Herman: Je pro stát výhodná.
M. V.: Je pro stát výhodná?
Daniel Herman: Rozhodně.
M. V.: Je nevýhodný pro církve?
Daniel Herman: Myslím si, že tady došlo k velké dohodě mezi několika, mezi 17 církvemi a státem, což samo o sobě je velice zajímavé, stát uzavřel s jednotlivými církvemi dohody, a to je něco, co se podařilo vyřešit vlastně po bezmála 60 letech. Myslím si, to řešení trvalo 20 let a jestliže se něco vyřešit podařilo, tak si myslím, že bychom měli energii napnout spíš tam, kde opravdu jsou nevyřešené problémy, než otvírat to, co vyřešené už je.
M. V.: Ne, že bych to chtěl, pane Augustine ze Strany práv občanů ZEMANOVCI, rozdělovat na nějaké dva bloky, ale když by došlo na lámání chleba v té budoucí Poslanecké sněmovně, tak ke kterému tomu bloku byste se přidal? Ten, který se podívá znovu do toho zákona a zkusí vyjednat řekněme s církvemi jinou cenu, anebo budete v jedné řadě spíše s panem Mikešem a s panem Polčákem, kteří to považují za uzavřenou věc?
Radek Augustin: Já na to mám vcelku konzistentní názor a ten vychází z toho, že stát by měl garantovat nějaké právní jistoty, pokud je zákon platný a je s potvrzením Ústavním soudem jeho platnost a není rozpor s ústavním pořádkem České republiky, tak zákon je platný. Jakákoliv změna zákona by vyžadovala trpělivé jednání s církvemi, tady bylo jmenováno 17 církví, takže by se musela ...
M. V.: A v to nevěříte, že by to fungovalo?
Radek Augustin: Ne, ne, ne, muselo by se dojít k nějaké dohodě. Já samozřejmě souhlasím s tím, že 1,5 miliardy ročně, to je zanedbatelná částka v rámci státního rozpočtu. Když vidíme, že třeba za některou arbitráž nebo za trvale obracející se zásoby, které unikly z konsolidační agentury, bude stát platit neskutečné peníze různým spekulantům a tak dále, takže to v dlouhodobém horizontu není taková částka, která by, kvůli který by si český stát musel /nesrozumitelné/ žíly, na druhou stranu si myslím, že tam je úplně jiný problém, a ten problém je odluka církve od státu. Starý Masarykův program z deklarace washingtonské a ta odluka církve od státu, to je jediné, proč já bych byl ochoten tu církevní restituci jako podporovat. Důvodem je to, že pokud opravdu za 17 let církve přijdou na samofinancování, o čemž by se ale dalo s úspěchem pochybovat tady při tomto nastavení tohoto zákona, tak bych to toleroval, protože neustálé navyšování toků peněz ze státního rozpočtu na platy církevních představitelů, aby, nejde o platy, já jim nezávidím ty platy, ale prostě věřících ubývá a s prominutím, řeknu to tak jednoduše, farářů přibývá. Založí se jakákoliv církev a navyšuje se neustále, tam není zastropována ta částka.
M. V.: Tak.
Radek Augustin: Jedině pod prizmatem toho, že dojde k odluce církve od státu, k jejímu samofinancování, poté jsem ochoten podpořit věc týkající se církevních restitucí a důvod je ten, že musí církve z něčeho žít.
M. V.: Rozumím.
Radek Augustin: Pokud nebudou žít ze státního rozpočtu. Děkuji.
M. V.: Říká Radek Augustin za Strany práv občanůZEMANOVCI. My pokračujeme v debatě, v tom prvním tématu dnešního předvolebního Speciálu Radiožurnálu, a to první téma jsou církevní restituce. (...) Ten další dotaz směřuje jednak na Stanislava Polčáka a potom také na Františka Mikeše. Jakým způsobem svým voličům zejména vysvětlíte následující pochybnosti. Hned vysvětlím. Před rokem byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu evangelický kněz Miloš Rejchrt a říkal toto, cituji: "Moje Českobratrská církev evangelická má dostat 2 miliardy 226 milionů korun jako náhrady, ale já nevím za co. Nám totiž skoro nic nebylo odňato a co nám odňato bylo, to už máme dávno zpátky a najednou tady přicházejí tyhle peníze a já se ptám, za co jsou to náhrady, když se to tak jmenuje?" říká Miloš Rejchrt. A já se ptám, jak tento rozpor vysvětlí Stanislav Polčák?
Stanislav Polčák: Já nevím samozřejmě, do jaké míry je to rozpor, který je skutečně doložitelný z hlediska výpisů z pozemních knih a katastrálních, které byly na ministerstvu kultury v podkladovém materiále shromážděny. Já vycházím z toho, že suma toho majetku byla ověřena několika posudky a že tyto podkladové materiály ostatně i ministerstvo kultury zveřejnilo. Jsou, pokud vím, k dispozici ...
M. V.: Moc omlouvám, pane Polčáku, já vám k tomu přidám ještě jednu citaci, protože v podstatě stejná výhrada ovšem z jiné strany zazněla v Hyde Parku České televize v únoru tohoto roku, kdy biskupka církve Československé husitské Jana Šilerová říkala: "Přesto všechno ale peníze, které má moje církev dostat, a znovu je to můj osobní názor," říkala, "jsou v té sumě přehnané. Já nevím, jestli je to úplatek, protože je to přehnané ta suma," říkala biskupka Šilerová.
Stanislav Polčák: Víte, toto jsou samozřejmě jednotlivá vyjádření, která bychom mohli na druhé straně taky konfrontovat s jinýma vyjádřeníma, které byly do té doby opatřovány. Já chci připomenout, že Topolánkova vláda měla namyšleno jaksi církevní vyrovnání v daleko obsáhlejší variantě. To, že se došlo ke konsensu všech církví se státem, to já považuji za jednoznačnou hodnotu a pokud někteří členové některých církví protestují proti této výši náhrad, tak nejednali v tu chvíli ovšem z pozice za ty církve. My jsme jednali se všemi zastoupenými státem uznanými církvemi a k tomuto konsensu došlo. Nemohu komentovat jednotlivá pochybení, protože podle našeho názoru já jsem byl k tomu, té přípravě přítomen jaksi zpovzdálí, ale potom v rámci Poslanecké sněmovny nebo v rámci projednávání toho zákona v rámci ústavněprávního výboru jsme se tím vypořádávali velmi podrobně a námitka o tom, že by bylo nahrazováno něco, co nebylo odňato, ani nezazněla.
M. V.: Teď se obracím na Františka Mikeše z Občanské demokratické strany, dokážete tady teď mně jako laikovi a i svým voličům vysvětlit, podle jakého klíče vlastně byly rozděleny ty sumy peněz jednotlivým církvím?
František Mikeš: To byl velmi složitý výpočet. Vycházelo se z archivních materiálů. Byly konfrontovány samozřejmě s údaji, které poskytovala církev a které se projednávaly, i co zůstává státu, protože církve, to nejsou jenom kostely a faráři, to je charita, to jsou školy, to jsou sociální ústavy, to všechno a tady je 33 církví, z nichž 17 je podporováno podle zákona z roku 1949 státem a ty církve dostávaly podle toho, kolik si nahlásily duchovních, tak dostávaly od státu náhrady za ...
M. V.: Pardon, pane náměstku, to je myslím, to je, myslím, jasné. Ale víte, na co já narážím? Narážím na to, že já jsem vám tady ocitoval myslím dvě nesporné církevní autority, které ...
František Mikeš: Já se k tomu hned ...
M. V.: ... vyjádřily zásadní pochybnost.
František Mikeš: Já se k tomu hned dostanu. Ty církve, je to v zákoně přesně uvedeno, co která církev má obdržet. Převážná část toho církevního majetku byla zabrána a také ty náhrady se týkají církve římskokatolické.
M. V.: Pardon, pane náměstku, v zákoně je opravdu výčtový seznam toho, co má která jedna církev dostat?
František Mikeš: V zákoně je uvedeno 17 církví, které mají dostat vyrovnání od státu za křivdy, které jim byly způsobeny v rozhodném období od 25. února 1948 do roku 1990. To je v zákoně uvedeno. A konkrétní čísla, konkrétní položky, ty jsou vypočítány z toho, jak byl ohodnocen celkový majetek církví. Ten byl vyhodnocen, ohodnocen částkou 134 miliard a stát jako povinná osoba našel ve svých, ve svém majetku 75 miliard, které vyplatí naturálně, čili převede majetky. Pozemkový úřad a státní lesy.
M. V.: Pardon, jenom technický dotaz, z jakého důvodu v tom seznamu těch církví je například luteránská církev augšpurského vyznání, která je zaregistrována až v roce 95?
František Mikeš: Je to církev, která byla právě zaregistrována v roce 95 a stát na ní poskytuje platby podle zákona 218 z roku 1949. Je to proto, že to je státem registrovaná církev.
M. V.: Já vím, byla registrována v roce 95, kdy já, alespoň podle toho, co já si pamatuji, už minulý režim nebyl.
František Mikeš: To je sice pravda, ale byly důvody, proč jí tento režim tu církev zaregistroval.
M. V.: Tak tolik František Mikeš za ODS. Zajímá mě jedna věc od vás ostatních. Vy všichni jste sem přišli do té debaty, protože jste experti na kulturní oblast, tak jste sem přišli. Tak zajímá mě, jestli z vás někdo opravdu do detailů rozumí tomu, jakým způsobem jsou nastaveny ty platby jednotlivým církvím. Pokyvuje Vladimír Koníček za KSČM.
Vladimír Koníček: Ano, jednoznačně.
M. V.: Vy tomu rozumíte?
Vladimír Koníček: Ano. Pan Mikeš to řekl, 98 % majetku, který má být předmětem toho vyrovnání.
František Mikeš: Neřekl jsem 98, řekl jsem okolo 90.
Vladimír Koníček: Vlastnila římskokatolická církev, ale ta se s těmi 17 církvemi dohodla, že jim těch 18 % dá jako úplatek, když budou souhlasit s tím vyrovnáním tak, jak to je. Takže já to vnímán to rozdělení těch 69 miliard, 80 % římskokatolická, 20 % ty ostatní a ty si podělíte v nějakém poměru jako úplatek.
M. V.: Je to v pořádku takové řešení z pohledu, pane Koníčku?
Vladimír Koníček: Není.
M. V.: Není. Vedle vás se hlásí Daniel Herman za KDU-ČSL.
Daniel Herman: Já to pokládám jako výraz mezicírkevní solidarity.
M. V.: Pardon, to znamená, že potvrzujete, že to takto bylo, to byla dohoda mezi 16 církvemi a římskokatolickou církví?
Daniel Herman: Ono je třeba vidět, že ani to jednání mezi církvemi nebylo úplně jednoduché, protože tady jsou určité historické konotace a myslím si, že došlo k tomu, že byly ty církve schopné se dohodnout, je také veliký úspěch. To je vidět, že ten ekumenický dialog je skutečně na určité velmi kultivované úrovni a ten projev té mezicírkevní solidarity si myslím, že je také velice oceněníhodný, že tedy 20 % jde na ty menší křesťanské církve. Myslím si, že to je opravdu možná i příklad pro jiné země.
M. V.: Jakým způsobem se dá ocenit, pane Hermane, souhlas jednotlivých církví s tím, jakým způsobem budou restituce probíhat?
Daniel Herman: Když se podíváme do naší historie, tak vidíme, že třeba ty vztahy mezi jednotlivými náboženskými společnostmi nebyly úplně jednoduché a jestliže se v 21. století podařilo opravdu se dostat k takovéto kultuře dialogu, že ty církve byly schopné se dohodnout a mít jednotnou pozici nejenom tedy církve, ale i židovská náboženská obec se státem, tak si myslím, že je to veliký pokrok a že je to velmi pozitivní moment, že tady k této dohodě došlo jednak mezi církvemi a náboženskými společnostmi a mezi státem.
M. V.: Takže, jestli to správně chápu, tak paní biskupce Šilerové by se v podstatě mělo vzkázat ano, je to v podstatě platba za to, že jste souhlasili s dohodou, kterou designovala se státem zejména římskokatolická církev?
Daniel Herman: Já bych to hodnotil jako výraz mezicírkevní solidarity, a to se mi zdá, že je velice pozitivní.
M. V.: Stanislav Polčák za TOP 09. Vy jste vrtěl hlavou, když mluvil pan Koníček o úplatku.
Stanislav Polčák: No, jednoznačně, protože já to považuji jako mimořádně vstřícné gesto, protože si musíme uvědomit, že v průběhu těch 17 let, jak říkal i pan kolega Augustin, dojde k odluce církve od státu a pokud by se právě tyto církve ponechaly úplně napospas, to znamená, že by nedostaly žádné finanční plnění, tak by prostě si nemohly zabezpečit svůj provoz, svoji činnost, své sociální služby pro to další období, to znamená, ano, církev katolická necelých 20 % přehospodařila nebo předělila ty prostředky ve prospěch jiných církví a toto je gesto, které bylo naopak podceňováno. Pokud se dneska hovoří o tom, že je to úplatek, tak je to asi možná pozůstatek vnímání z doby, kdy církve byly právě pod obdobím nesvobody.
M. V.: Radek Augustin, to, jak to pánové popsali, že římskokatolická církev se dohodla s těmi ostatními církvemi a proběhla tam řekněme určitá, jak to nazvat, abych tady ...
Stanislav Polčák: Refundace.
M. V.: Refundace, tak je to z vašeho pohledu košér řešení, je to správně? Bavíme se o veřejných penězích.
Radek Augustin: My se bavíme o tom na jedné straně, že to bylo uspěchané, na druhé straně říkáme, že 20 let jsme to neřešili. Teď, když se 17 církví na něčem dohodne, tak se nám to zase nelíbí, čili ono ...
M. V.: To si špatně nevykládejte, ta otázka není tím, že mně se něco nelíbí.
Radek Augustin: Český nárok nikdy nebude spokojen s žádným zákonem, s žádným majetkovým vyrovnáním. Ano, kdybychom byli ve stavu nula a nedělali restituce pro všechny ostatní od února 48, pak bychom mohli mluvit o církevních restitucích, jestli je to problém nebo ne. Já si myslím, že to je věc dohody státu s těmi 17 církvemi. Já bych si tu dohodu dovedl představit jinak, ale ta dohoda je platná, platí a pokud ji chceme změnit, tak bysme museli znovu se 17 církvemi jednat a ten zákon po dohodě s nimi přijmout. Čili jestli to je ideální řešení, to nevím.
M. V.: Můžu se, pane Augustine, ...
Radek Augustin: Ale dívám se na to prizmatem stále stejným, to znamená, odluky církve od státu. Pokud od těch církví pak chceme samofinancování, mělili majetek, ...
M. V.: Už tomu rozumím.
Radek Augustin: Samozřejmě v roce 95 zaregistrovaná církev ...
M. V.: Pardon, ještě jedna věc mě zajímá.
Radek Augustin: Můžu ještě jednu větu?
M. V.: Můžu já jednu otázku,
Radek Augustin: Ano, můžete.
M. V.: Výborně, děkuju. V létě roku 2012 váš tehdejší předseda Vratislav Mynář říkal, že vaše strana chce referendum k církevním restitucím.
Radek Augustin: To říkal, myslím, prezident Miloš Zeman, ale referendum je ...
M. V.: Já jsem citoval vašeho tehdejšího předsedu.
Radek Augustin: Ano, ano. Dobře citujete, já jenom k tomu řeknu jednu věc.
M. V.: Mě by zajímalo, jestli to referendum chcete stále?
Radek Augustin: Pokud by ten zákon byl přijat na celospolečenské shodě, bylo by to vždycky lepší, než, když je přijat 103. většinou. Prostě vždycky tam je ta právní jistota horší, protože ty opoziční strany pak jednou budou vládní a budou to moci zpochybňovat. Největší problém Česka je ten, že nemáme předvídatelnost daňových zákonů, ani právního prostředí, v tom je ten problém. Proto poukazovali nejen představitelé mé strany na to, že kdyby to bylo schválené celospolečensky nebo větší většinou v parlamentu, chceteli, lidovládou, teda lidovým hlasováním, bylo by to samozřejmě lepší, protože za jakékoliv vlády by to nebylo zpochybňováno. Je tam přeci jenom závazek na 30 let nějakých 59 a opravuju pana Koníčka.
M. V.: Teď už je to pasé, chápu to správně?
Radek Augustin: No, tak pasé, pokud Ústavní soud, podívejte se, zákon byl přijat, Ústavní soud řekl ...
M. V.: To mi nemusíte vysvětlovat. Mně jde jenom o to, jestli ...
Radek Augustin: Nevidím teďka, nevidím jediný důvod pro referendum z důvodu toho, že, o čem by referendum mělo rozhodovat? Že zrušíme zákon, který sněmovna přijala? Potom ano, ale tam je otázka, tehdy to bylo postaveno tak, že předtím, než se zákon přijme, mělo být, proběhnout referendum, které by ...
M. V.: To je v podstatě to, na co jsem se ptal. Děkuju.
Radek Augustin: Ale pokud je zákon přijat, nechápu, co bysme v tom referendu teď řešili.
(...)
Martin Stropnický: No, víte mě trošku mrzí, že jsem k těm církvím mohl říct jenom tak málo, protože to není téma ano ne. A já znovu, jenom ještě jednou větou se k tomu vrátím, mě prostě, já jsem poslední, kdo by bránil nebo kdo by si myslel, že církev nemá mít prostředky, že nemá dělat činnosti, které jsou společensky velmi důležité a že je vlastně dělá kvalitně a dobře a že by měla stát na vlastních nohou. To, že se to stalo v roce, kdy republika prochází dlouhodobou recesí hospodářskou, včetně jakoby celosvětového ekonomického útlumu, v tu chvíli tohle to udělat a dát vlastně do církevních rukou správu tak rozsáhlého majetku, kdy nutně budou vznikat společnost, které se o to takzvaně postarají, to prostě vyvolává velké otazníky. Tak jenom tohle jsem si ještě chtěl dovolit k tomu dodat a ...
(...)
(Zdroj: Český rozhlas)